Jak zvládat emoce, konkrétně návaly vzteku?

Jsem terapeut, mediátor, lektor, poutník, příležitostný básník, milovník příběhů i překvapení všedního dne. Věřím, že život každého z nás v sobě skrývá též příběh naděje. Pojďme jej společně objevovat!

"Hrdinství není jenom něco mimořádného udělat, ale také něco mimořádného vydržet, zpracovat a v dobré obrátit." Prof. Z. Matějček

Věřím v individuální přístup ke každému klientovi a ve vytvoření bezpečného a podporujícího prostředí, kde se můžete cítit svobodně otevřeně mluvit o svých pocitech, problémech a otázkách. V terapii se zaměřuji na vytvoření spolupráce, kde se plně přizpůsobím Vašim potřebám. Nabízím nejen prostor pro rozhovor, ale také různé techniky, které mohou podpořit Váš osobní růst. Mým cílem je podporovat Vás na cestě k lepšímu porozumění sobě samým a k nalezení způsobů, jak žít spokojenější a vyrovnanější život.

Respektuji jedinečnost klienta a jeho specifický příběh. Pomáhám klientovi najít vlastní cestu. I když na první pohled nemusí být vidět, objeví se. Změna je vždy možná.

K člověku přistupuji s respektem a zájmem o něj i jeho životní příběh. Chování i prožívání vnímám jako projevy tohoto příběhu, které jsou nám někdy skryty, ale mají obrovský význam pro naše fungování. Nestačí je však odkrýt, zvědomit a pochopit, ale také bezpečně integrovat tak, abychom byli v souladu se sebou, se svými rozhodnutími, zodpovědností za ně a vlastní sebeúctou. Oproti individuální práci s klientem se v práci s párem záběr činností násobí. Dva odlišně se vyvíjející životní příběhy, se svými posilujícími i zraňujícími etapami, se svými vědomými i nevědomými obrazy a obsahy, s navyklými a mimoděk prožívanými emočními a tělesnými reakcemi jeden na druhého, se svými způsoby jak si dodávat na odvaze, jistotě, bezpečí a stabilitě, se svými představami, očekáváními, touhami, sny, přáními a potřebami, jakým by ten druhý měl nebo mohl být. K tomu dále přispívá řada mýtů a stereotypů. Síla nevysloveného, síla romantických představ či zkušeností s jinými protějšky tvoří tak obrovský propletenec, který nám, zejména v období krize, komplikuje vzájemné napojení, porozumění a snahy o fungující vztah. Lidská, přirozená individualita a subjektivní odlišnost se v situaci krize mění z bezpečné řeky v živel, která od sebe vzdáluje břehy téhož životního toku natolik, že už jeden druhého neslyší, ztrácí z dohledu. Padají mosty, majetek, známí, zážitky… . Nakonec dojde i na ten poslední, děti.