Jak na mezilidské vztahy a komunikaci?
Člověk je společenskou bytostí. Jakby také ne! Když se člověk narodí, je na rodičích závislý mnohem déle, než je tomu u ostatních živočichů. Žijete ve světě, kde se činnosti jednoho proplétají s činností ostatních. Vznikají tak různé vztahy. Kvalitní a pevné mezilidské vztahy jsou důležitou součástí zdravého života.
K čemu vztah je? K tomu, aby podporoval lásku, pocit sounáležitosti, ale také sebeúctu. Díky sociálním vztahům můžete vyjadřovat a sdílet názory, ale také dávat a přijímat podporu, dělit se o radosti a starosti. Vztahy přináší úlevu při zármutku a bolesti. Jak by měl vypadat vztah? Měl by dávat pocit bezpečí a možnost spolehnout se na druhého. Nevytvoří se však samy. Stojí na tom, jak umíte vztah rozvíjet a pečovat o něj.
Terapeuti ve městě Havířov a okolí
Mgr. et Bc. Martina Promná
Pocit bezpečí a respekt k vašim potřebám, zkušenostem a životní historii je pro mě prioritou. Spolu můžeme postupně rozklíčovat, co v životě opravdu potřebujete, co vám již neslouží a jak dojít k vnitřní svobodě a životnímu naplnění.
Pocit bezpečí a respekt k vašim potřebám, zkušenostem a životní historii je pro mě prioritou. Spolu můžeme postupně rozklíčovat, co v životě opravdu potřebujete, co vám již neslouží a jak dojít k vnitřní svobodě a životnímu naplnění.
Bc. Radek Šoustal
Jsem terapeut, mediátor, lektor, poutník, příležitostný básník, milovník příběhů i překvapení všedního dne. Věřím, že život každého z nás v sobě skrývá též příběh naděje. Pojďme jej společně objevovat!
Jsem terapeut, mediátor, lektor, poutník, příležitostný básník, milovník příběhů i překvapení všedního dne. Věřím, že život každého z nás v sobě skrývá též příběh naděje. Pojďme jej společně objevovat!
Mgr. Diana Kleknerová
Při sezeních nabízím bezpečný prostor pro sdílení toho, co vás trápí. Věřím v lidský potenciál a schopnost změny.
Při sezeních nabízím bezpečný prostor pro sdílení toho, co vás trápí. Věřím v lidský potenciál a schopnost změny.
Mgr. Aleš Miska
K člověku přistupuji s respektem a zájmem o něj i jeho životní příběh. Chování i prožívání vnímám jako projevy tohoto příběhu, které jsou nám někdy skryty, ale mají obrovský význam pro naše fungování. Nestačí je však odkrýt, zvědomit a pochopit, ale také bezpečně integrovat tak, abychom byli v souladu se sebou, se svými rozhodnutími, zodpovědností za ně a vlastní sebeúctou. Oproti individuální práci s klientem se v práci s párem záběr činností násobí. Dva odlišně se vyvíjející životní příběhy, se svými posilujícími i zraňujícími etapami, se svými vědomými i nevědomými obrazy a obsahy, s navyklými a mimoděk prožívanými emočními a tělesnými reakcemi jeden na druhého, se svými způsoby jak si dodávat na odvaze, jistotě, bezpečí a stabilitě, se svými představami, očekáváními, touhami, sny, přáními a potřebami, jakým by ten druhý měl nebo mohl být. K tomu dále přispívá řada mýtů a stereotypů. Síla nevysloveného, síla romantických představ či zkušeností s jinými protějšky tvoří tak obrovský propletenec, který nám, zejména v období krize, komplikuje vzájemné napojení, porozumění a snahy o fungující vztah. Lidská, přirozená individualita a subjektivní odlišnost se v situaci krize mění z bezpečné řeky v živel, která od sebe vzdáluje břehy téhož životního toku natolik, že už jeden druhého neslyší, ztrácí z dohledu. Padají mosty, majetek, známí, zážitky… . Nakonec dojde i na ten poslední, děti.
K člověku přistupuji s respektem a zájmem o něj i jeho životní příběh. Chování i prožívání vnímám jako projevy tohoto příběhu, které jsou nám někdy skryty, ale mají obrovský význam pro naše fungování. Nestačí je však odkrýt, zvědomit a pochopit, ale také bezpečně integrovat tak, abychom byli v souladu se sebou, se svými rozhodnutími, zodpovědností za ně a vlastní sebeúctou. Oproti individuální práci s klientem se v práci s párem záběr činností násobí. Dva odlišně se vyvíjející životní příběhy, se svými posilujícími i zraňujícími etapami, se svými vědomými i nevědomými obrazy a obsahy, s navyklými a mimoděk prožívanými emočními a tělesnými reakcemi jeden na druhého, se svými způsoby jak si dodávat na odvaze, jistotě, bezpečí a stabilitě, se svými představami, očekáváními, touhami, sny, přáními a potřebami, jakým by ten druhý měl nebo mohl být. K tomu dále přispívá řada mýtů a stereotypů. Síla nevysloveného, síla romantických představ či zkušeností s jinými protějšky tvoří tak obrovský propletenec, který nám, zejména v období krize, komplikuje vzájemné napojení, porozumění a snahy o fungující vztah. Lidská, přirozená individualita a subjektivní odlišnost se v situaci krize mění z bezpečné řeky v živel, která od sebe vzdáluje břehy téhož životního toku natolik, že už jeden druhého neslyší, ztrácí z dohledu. Padají mosty, majetek, známí, zážitky… . Nakonec dojde i na ten poslední, děti.
Mgr. Eva Kašpárková
Ve své práci vycházím z učení Virginie Satirové, věřím, že změna je vždy možná a všichni máme vnitřní zdroje pro osobní růst.
Ve své práci vycházím z učení Virginie Satirové, věřím, že změna je vždy možná a všichni máme vnitřní zdroje pro osobní růst.
Pomáháme s následujícími tématy

