MUDr. Jan Homola

Věřím, že není třeba být na těžké chvíle sám. Terapie může být místem, kde se můžete zastavit a být přesně takoví, jací jste. Bez tlaku, bez hodnocení. Sdílení samo o sobě často vede k úlevě od starostí, které vás do terapie přivedly, ať už to jsou úzkosti, deprese, problémy ve vztazích nebo třeba nadměrný stres. I když většinu času v terapii mluvíme o tom, co je pro nás důležité nebo složité, tak mě na terapii fascinují okamžiky, kdy slova nejsou třeba, a přesto si rozumíme. Většinou to jsou totiž naše emoce, které nám říkají, kdo jsme a co potřebujeme. Když je vyslyšíme a máme odvahu je vyslyšet, třeba vstupem do terapie, pak máme naději na potřebnou změnu. Změnu našich vztahů, přesvědčení nebo profese. Takovou proměnou jsem sám prošel – z lékaře/psychiatra jsem se vydal na psychoterapeutickou dráhu. Ve své práci vycházím z gestalt přístupu, který klade důraz na přítomný okamžik. Zároveň vnímám, že každé naše „tady a teď“ je ovlivněno tím, co bylo, i tím, co očekáváme od budoucnosti. Přistupuji k terapii integrativně – podle vašich potřeb využívám také prvky z jiných psychoterapeutických směrů. Setkávání probíhá nejčastěji jednou za týden nebo jednou za dva týdny. Obvykle spolupracuji ve střednědobém rámci, tedy v řádu měsíců. Průběžně s klientem vyhodnocujeme užitečnost naší spolupráce.