Mgr. Gabriela Špačková

Jsem duší „konstruktivistka“. Věřím, že prostě není možné se opírat o jednu pravdu, jeden pohled, že neexistuje jedna sdílená realita. Ale, že každý člověk tvoří a žije svou. A to, co můžeme (možná potřebujeme) ve svém životě dělat, je navštěvovat a poznávat své reality navzájem a ze všeho nejvíc poznat tu svou a hledat cesty a způsoby, jak nám v ní může být dobře a jak je sdílet. A to je asi místo, ze kterého vstupuji do prostoru terapie s mými klienty. Jsem připravená poznávat spolu s nimi jejich realitu, jejich vnímání světa, jejich potřeby, jejich cíle a jejich sny. Asi se vnímám často jako doprovod a průvodce na této jejich cestě. Na cestě, kde se oba stáváme jak aktéry, tak pozorovateli procesu „teď a tady“ a míst, která zkoumáme a procházíme. Jdeme společně a společně se také domlouváme na všem, co naše cesta nabízí, potřebuje, co přináší, co také odnáší, kam se má ubírat a kdy a jak končí. Kdy se naše cesty rozpojují.